Dominikána na vlastní pěst: Část první
Už jste byli v Karibiku? Podle filmů ze série Piráti z Karibiku si určitě představíte bílý písek, bledě modré moře a skvělý místní rum. Ano, v Dominikánské republice se těch pěkných barev skutečně dočkáte.
S cestovkou nejezdíme nikdy, takže jsme opět vyrazili na vlastní pěst. Letenky jsme měli koupené půl roku dopředu a díky posledním zbytkům nalítaných mílí jsme je měli fakt za hubičku. Přestože jezdíme na vlastní pěst, věříme, že jsou situace, kdy se vám cestovní kanceláří nasmlouvaná cena letenek a ubytování vyplatí. Většinou to ale znamená, že budete po celý pobyt na jednom místě, a to my neradi – aspoň zatím.
Jak na ubytování
Ubytování jsme si vybrali dva měsíce před odletem. Nikdy nechceme být dlouho na jednom místě, ale tentokrát jsme si plánovali v cestování ubrat a na dovolené si opravdu odpočinout. Prvním překvapením při plánování cesty proto byla rozloha Dominikány. Je to mnohem větší ostrov, než jsme čekali. Na přesun autem ze Santo Dominga do severní oblasti Puerto Plata nám Google vypočítal nejrychlejší trasu na dlouhé 4,5 hodiny.
Proto jsme zavrhli, že bychom tentokrát objížděli celý ostrov. A dobře jsme udělali, místní doprava je snad horší než v Asii. Po setmění nevidíte motorkáře, protože kromě helmy a bot nemají ani reflexní prky. Zato vás parádně oslepí dálková světla protijedoucích aut, která si tu nikdo nevypíná. Ba naopak, někdo si místo světel instaluje dokonce šíleně blikající stroboskopy. Jezdit tady nechcete ve dne, natož v noci.
Na prvních 8 nocí jsme si zvolili pobyt v oblasti Cabarete, která se nám zalíbila podle popisů z různých zahraničních blogů. Obzvlášť vychvalované bylo ubytování v El Encuentro Surf Lodge, které nám přišlo cenově velmi přijatelné. 8 nocí nás vyšlo na $820. Hotel chtěl za jednosměrný transfer z letiště ze Santa Dominga $250, takže půjčení auta byla pro nás jasná volba.
Půjčení auta v Santo Domingu
Auto jsme si půjčili a zaplatili měsíc předem skrz společnost National. Cena včetně pojištění byla $600 na 15 dní. Každý musí posoudit sám, co si chce pojistit. My vždycky chceme CDW (Colision Damage Waiver) na škody na našem autě a TPL (Third Party Liability) na poškození cizího vozu. Případná spoluúčast by při nehodě byla „jen“ $700. Pojištění si vždy berte přímo u společnosti, kde si půjčujete auto. Všechno jde snadněji, půjčovně se to líbí a jsou vstřícnější. Před převzetím auta si určitě na mobil vyfoťte všechny oděrky a nechte je zapsat do protokolu. Při vracení auta se tak vyhnete mnohým nepříjemnostem.
TIP: Je dobré být členem mezinárodních půjčoven aut a hotelů, kde utratíte víc peněz. Body mají často dlouhou trvanlivost, takže vás členství může mile překvapit. Navíc pokud v nějakém věrnostním systému opravdu bodujete, může se vám povést tzv. status match. Například my jsme členem klubu Emerald (patří do něj právě zmíněná půjčovna aut National) a díky zlatému členství u řetězce Hilton se nám takový status match povedl. Za stejnou cenu jsme díky tomu dostali o dvě úrovně lepší vozidlo – starší obouchaný Nissan ze střední třídy. Ušetřili jsme tak přibližně $250. Sbírejte ty bodíky!
2 comments on “Dominikána na vlastní pěst: Část první”