Výlet na vodopád: El Limón v Dominikánské republice

To jsme si dali! Přečteš si pár blogů a usoudíš, že si dáš pohodový hike na krásný vodopád El Limón uprostřed džungle. Hodinku tam, hodinku zpátky. A pak si blbě vybereš den. Přes den sem tam sprchne, ale tentokrát zřejmě zrovna dost pršelo i v noci. Na naši obhajobu, počasí je na tropických ostrovech naprosto nepředvídatelné.

K vodopádu vede řada cest z různých směrů. Stačí u silnice hledat zelené cedule s mapami. U každé cedule začíná cestička k vodopádu. My jsme si vybrali delší cestu z jižní strany od Rancho Español. V náš bahnivý den to ale bylo v celku jedno. Všechny cesty i odbočky uvnitř džungle vypadaly téměř identicky. Tolik bahna jsme na sobě neměli od dětství. Doporučujeme vám, abyste si vybrali co nejsušší den a vzali si s sebou dost vody.

Třetí radou je nebrat si průvodce. K vodopádu snadno trefíte sami. Pokud místo pěší túry chcete jet raději na koni, vyřešíte tím sice trable s bahnem, ale bát se budete stoprocentně. Vyděšené výrazy turistů na koních, když se potáceli z prudkého kopce po bahně dolů, byly k nezaplacení. Nám se navíc ale ze zásady nelíbí, jak tam koně pod váhou turistů denně trpí na kamenném terénu pod bičíky místních.

Cesta pěšky tam i zpět trvala naším tempem skoro 4 hodiny. Zpočátku byla cesta snadná, ale jakmile jsme zapluli do džungle, začalo se objevovat bahno. První polovinu cesty tam jsme se snažili bahnu vyhýbat, neušpinit si příliš boty a přeskakovali jsme z kamene na kámen. V druhé části cesty byly ale úseky, kde se bahnu vyhnout nedalo.

Zákonitě jsme si oba sedli do bahna, když šlo okolo nás nejvíc lidí. Komplet. Pak jsme se se smíchem umyli v řece a začalo nám to být konečně jedno. Přesto jsme se na některých kopcích cítili, že to sjedeme po zadku. Dvouhodinové bruslení na bahně nás poctivě semlelo. U vstupu k vodopádu byl větší stánek se suvenýry, kde si na vzpruhu můžete koupit vodu, pivo i místní rum.

Vstupné na padesátimetrový vodopád bylo 50 DOP na osobu, tedy přibližně 20 českých korun, a vedla k němu prudká cesta po schodech dolů. Turistů tam nebylo mnoho. Nicméně se ve stánku před vstupem k vodopádu kvůli přeháňce poměrně nashromáždili. Po dešti jsme jich pak tím pádem měli u vodopádu slušnou řádku. Ani nám to ale nevadilo. Při představě cesty zpátky nás dokonce přešla chuť se v laguně pod vodopádem vykoupat, takže jsme si tam jen chvilku poseděli.

Na tohle dobrodružství budeme vzpomínat ještě v Praze při praní. O celé naší dovolené v Dominikánské republice se dočtete v článcích Dominikána na vlastní pěst.