Dominikána na vlastní pěst: Část druhá
Jak jste se již dočetli v první části, dvoutýdenní dovolenou jsme zahájili na severu Dominikánské republiky v části Cabarete. Je to pohodová oblast plná surfařů. Větrný ráj, který vytváří ideální podmínky pro kite surfaře.
Téměř každé odpoledne jsme ve vodě kolem Cabarete pozorovali stovky kite surfařů, a to od začátečníků až po špičkové sportovce, kteří nad vodou předváděli perfektní triky. Bylo to tak okouzlující, že se Ondra odhodlal k šesti hodinovému kurzu. Levné to nebylo, tři dvouhodinovky stály $390. Zábava to ale byla!
Na první lekci se naučil manipulaci s drakem na souši, na druhé šel do vody s vestou, helmou a drakem. A na třetí lekci už společně s instruktorem zkoušeli ve vodě s drakem nástup na prkno. Na krátký okamžik se to párkrát povedlo, ale bylo to skutečně náročné. Ondra to bude určitě zkoušet i v budoucnu. A snad i s lektorem, který bude umět trochu lépe anglicky.
Ubytování v El Encuentro Surf Lodge můžeme doporučit všema deseti. Milá obsluha a sympatický typ zdejších hostů tvoří přátelský kolektiv. V ceně ubytování je velmi dobrá „ala carte“ snídaně, ale většinou jsme tu za příplatek i večeřeli. Vařili totiž široko daleko nejlépe. Ceny jídel se zde aktuálně pohybují kolem $15, míchaný drink dostanete za $7.
Jednou jsme si v Cabarete zašli na večeři i do Swai Fish restaurace. Rybí krokety byly nezapomenutelné, ale výborně chutnal i křupavý bůček s exotickou ananasovo-kukuřičnou přílohou nebo kuřecí tikka masala. Po večeři za námi přišel majitel restaurace. Je to postarší Němec a vášnivý kite surfař, který zde žije už přes třicet let. Kromě této rodinné restaurace rozjel i školu kite surfingu s názvem Ion. Právě zde se Ondra shodou okolností učil.
Po osmi nocích jsme se autem přesunuli na poloostrov Samana, tentokrát do resortu Viva Wyndham V Samana. Šest nocí nás vyšlo na $1360. Pokoj, pláž a nádherné prostředí kolem bazénu bylo dechberoucí. O to větší šok jsme zažili na první večeři. Oba jsme na all inclusive režimu nebyli dobrých deset let a zcela upřímně nejspíš zase hodně let nebudeme. Jsme požitkáři a v jídle nám jde víc o kvalitu než o množství. Dokonce ani ten alkohol zdarma neudělá radost, protože je laciný a způsobuje bolehlav.
Systém all inclusive je prostě od začátku do konce špatně. Lidé se přejídají a hotel musí snižovat kvalitu používaných potravin, aby to bylo rentabilní. Jídlo je tím pádem nedobré. Lidé si tak naloží na talíř spoustu věcí, které stejně nakonec nechtějí. Na množství jídla, které tu denně vyhodí raději nemyslet.
Pojďme tenhle nemocný model podporovat co nejméně. V Egyptě to asi jinak nepůjde, ale ve spoustě zemí si all inclusive platit opravdu nemusíte. V El Encuentro Surf Lodge jsme jedli všechno, co jsme chtěli bez omezení, a stejně to bylo výrazně levnější než resort s all inclusive. Pokud toužíte po soukromé pláži bez prodejců suvenýrů a zaplétaček copánků, s čímž opravdu souzníme, nemusíte si v resortu hned platit all inclusive režim.
