Restaurace: Apelace 21 stojí za to!
Na výroční večeři jsme chtěli něco speciálního, proto jsme zavítali do novější restaurace Apelace 21 na pražských Vinohradech. Otevřená je přibližně rok, nicméně personál společně funguje už od předchozí restaurace Parnas na Smetanově nábřeží.
Jedná se o restauraci na vyšší úrovni, kterou bychom kvalitou a cenou přirovnali třeba k naší oblíbené pražské restauraci Vallmo. Oba milujeme spíš bistra, protože dobře víme, že fine dining často umí být škrobená nuda. Apelace 21 ale není ani nudná ani škrobená.
Jako předkrm jsme zkusili tradičně tatarák z hovězího válečku. Maso na něj mají od řezníků z Amaso a servírují ho položený na hrubějším úžasném bramborovém chipsu s okurkou, majonézou lehce ochucenou lanýžem. Někde tam mělo být i zauzené hovězí srdce, ale to jsme neviděli ani necítili, tak jsme po něm raději ani nepátrali. Byl to zkrátka famózní předkrm.
Z předkrmů jsme zkusili ještě polévku. Zdejší kulajda s hříbky na másle a 74stupňovým vejcem a čerstvým koprem aspiruje na nejlepší kulajdu v Praze. Byla dokonce lepší než naše oblíbená kulajda z vinohradské La Farmy.
Hlavní chody nás oslovily trochu méně. Byly trochu chladnější, než by si zasloužily a na náš vkus byly překombinované. Ondra si dal grilované kachní prso s kadeřavou kapustou, mladým hráškem, brusinkami a polentou. Kachna byla skvělá, ale kukuřičná polenta ohromující úplně nebyla.
Terez si dala hřbet z daňka na houbovém pyré se žloutkem a omáčkou z červeného vína. Maso bylo díky sous vide úpravě úplně máslové, ale houbové pyré by opět stálo za zvážení. Chuťově úplně neladilo s omáčkou z červeného vína, ale hlavně ani nevypadalo moc pěkně na talíři. Geniální byl žloutek dělaný metodou sous vide. Takhle jej připravit by nás nenapadlo a výsledek byl skvělý.
Dezertům nebylo co vytknout. Byly to přesně naše chutě. Musíte zkusit zdejší signature dezert „Vysypaný květináč“. Krásný plating čokoládového květináče před vámi číšník efektně rozbije lžičkou. Na talíři vše perfektně ladí – tmavá čokoláda, tvaroh, lesní plody a mučenka. Zkusili jsme také žemlovku. Chutí výborný teplý jablečný závin přelitý vanilkovo-rumovou omáčkou skvěle doplňuje domácí pistáciová zmrzlina a granátové jablko. Oba dezerty byly úžasné.
K večeři jsme na doporučení obsluhy zvolili Merlota 2020 z Chateu La Grande Chapelli, který bychom si nejradši nakoupili ve velkém domů, jak byl dobrý. Jako digestiv si dal Ondra francouzský vinný destilát Armagnac, který se ovšem neosvědčil.
Celá večeře byla jako perfektně zahraný koncert, který jsme si užili od vkročení do dveří až po celou cestu domů s plným břichem. Určitě se sem vrátíme. Dobrým tipem by mohly být obědy, kdy dostanete za 330 korun dvouchodové business menu.
