Mexiko našima očima: část první

Při plánování výletu je vždy důležité si říct, co vlastně chceš. My dva většinou chceme vidět TOP památky, najíst se ve vyhlášených bistrech, a zároveň si trochu odpočinout. Často si kvůli odpočinku ale musíme vybrat, co z výletu vynecháme a o jakou památku, pláž, nebo třeba vodopád se připravíme.

Zprvu nám štěstí v Mexiku moc nepřálo. Přiletěli jsme do Cancunu a den jsme si nechali na rychlou regeneraci po dlouhé cestě. Ubytovali jsme se někde uprostřed hotelové zóny, ale až v druhé linii za těmi drahými hotely. Na pláž jsme došli za chvilku a celý den si užili úplně prázdnou pláž a neskutečnou barvu moře. Cancun nás ale neohromil. Zpětně ho vidíme jako pozlátko, kde to s opravdovým Mexikem nemá nic společného.

Druhý den jsme měli v plánu přejet trajektem na Isla de Mujeres. Dvě hodiny jsme strávili v koloně aut čekajících na nalodění a pak nám řekli, že kvůli větru dnes loď vůbec neodpluje. Frustrace to byla velká. Přece jen na ostrov z přístavu přímo vidíte a dostat se na něj nemůžete. Ani na další dny nebyla větrná předpověď příznivá a ubytování nám už bohužel stejně propadlo, takže jsme se rozhodli ještě jednu noc přespat v Cancunu a výlet trochu přeplánovat.

Druhý den jsme autem vyrazili k růžovým jezerům Rio Lagartos. V Austrálii jsme u nich nikdy nebyli a přišlo nám to dle internetu nádherné. Bohužel nám to opět nevyšlo, protože jsme narazili na zatopenou silnici a skončili 15 kilometrů před cílem. Auto před námi to zkusilo projet, ale skončili tam bohužel s cestováním definitivně. Objížďka v Mexiku znamená půldenní výlet, takže jsme to vzdali.

Rovnou jsme si zajeli na zříceninu mayského města Chichén Itzá. Nádherná pyramida a zbytky mayského města nám okamžitě zvedly náladu. Díky covidu tam bylo 10 turistů celkem, takže jsme si ji mohli užít v klidu a dosyta. Líto nám bylo snad jen prodejců suvenýrů, protože jich tam bylo 5 na každého turistu.

Ubytování jsme zvolili ve městě Valladolid, kde jsme našli typické mexické barevné domky, kresby na stěnách a perfektní jídlo. Byla to zároveň strategická pozice na objíždění okolních cenotes – zatopených jeskyní s křišťálově čistou vodou. Zajeli jsme si do Suytun cenote, kde jsme očekávali efektní osvícené molo. V listopadu byla ale voda hodně vysoko a bylo to zatopené kompletně. Jelikož jsme ale dorazili hned na otevírací desátou hodinu, aspoň jsme si nad molem úplně o samotě zaplavali.

Další nádhernou jeskyni jsme navštívili kousek vedle. Oxman cenote má velký otvor uprostřed a pyšní se obrovskými liánami. Trochu jsme si v ní zaplavali a zaskákali, a pak jsme si v tomtéž areálu užili perfektní jídlo. Naše další cesty směřovaly na jih.

Pokračování v druhé části.