Původně jsme plánovali zůstat devět dní v Japonsku, ale covidová opatření se doposud neuvolnila tak, abychom byli ochotní je akceptovat. Nechtěli jsme jet s cestovkou a nosit po celý pobyt roušku i ve venkovních prostorách. Obzvlášť když jsou tam v červenci běžně teploty kolem 40 stupňů. Jako naši první cílovou destinaci jsme nakonec zvolili místo Tokia Singapur.
Letěli jsme sice businessem, ale kvůli vyhnutí se Rusku jsme to museli vzít vrchem přes severní pól. Na dlouhý 13 hodinový let do Tokia jsme navázali dalším 7 hodinovým letem do Singapuru. Po příjezdu kolem tamní půlnoci jsme doslova odpadli, a vyzráli tak na jetlag.
Druhý city hop byl naplánovaný na méně než 24 hodin. Velká a bohatá asijská metropole nás ale stačila překvapit v mnoha ohledech. Terka byla v Asii už mockrát, ale ceny hotelů v Singapuru jí doslova položily do kolen. Vůbec to nebylo tak levné jako třeba v Bangkoku. Nakonec jsme si na rychlé přespání vybrali hotel v přepočtu za 1360 korun, což mělo být levné.
Vstali jsme v 8 ráno a vyrazili na asijský brunch do Maxwell Food Center, vyhlášeného lokálního street food marketu. Vedro bylo na padnutí. Za 25 minut chůze jsme museli několikrát zastavit, abychom popadli dech. Hlad jsme měli, ale chuťové buňky jsme na vyhlášeném kuřeti Tian Tian opravdu neuspokojili. V horku se na ulici i marketu mísily pachy jídla a odpadků.
Šok to byl hlavně pro Ondru, který byl do té doby tak maximálně na asijském trhu v pražské Sapě. Vyhlášený pokrm se skládal v podstatě z rýže, sójové omáčky a vařeného kuřete. Problém bychom s tím asi neměli, kdyby kuře bylo dovařené a nebylo náhodně nasekané s kostmi i chrupavkami.
Naše další kroky vedly kolem několika krásných buddhistických a hinduistických chrámů směrem k zahradám Gardens of the Bay. Cestou jsme dali šanci ještě jednomu mnohem moderněji a západněji vypadajícímu food marketu, kde se o polední pauze stravovali lidé v oblecích a kostýmcích. Zkusili jsme tedy pro změnu indické jídlo. Bohužel jsme zcela upřímně horší nikdy neměli. Opět jsme šíleně bojovali s kostmi a klouby napříč omáčkou.
Za gastro-turistikou se sem už určitě nevypravíme, ale ta místní zeleň.. Ta byla úchvatná. Gardens of the Bay byly dokonalé a uvnitř kupolí se dalo krásně dýchat. O konkrétních atrakcích, které jsme stihli za jeden den navštívit, vám ještě napíšeme jindy. Co ale stoprocentně doporučíme je výhled z „lodi“, tedy z mrakodrapu vedle Gardens of the Bay. Uvidíte tam Singapur jako na dlani.
Po únavě z cesty a moc velkém teplotním a klimatickém šoku jsme byli na konci neděle totálně vyřízení. Terka měla lehký úpal a na bolest hlavy nic nezabíralo. Nakonec jsme byli opravdu rádi, že jsme se rozhodli zůstat ve městě jen jeden den, a prodloužit si tak o den pohodu na pláži v následující destinaci.