Havaj jako finanční teror

Na finance jsme běžně ve všech destinacích zvyklí nemyslet. Je to dovolená, vždycky máme našetřeno. Na Havaji to však prostě nelze. Všechno stojí čtyřnásobek nemalých pražských cen.

Když jsme v Praze poprvé otevřeli Booking a Airbnb, zhrozili jsme se. Ceny za ubytování byly úplně nesmyslné. Jelikož jsme zrovna na Havaji chtěli strávit času trochu více, rozhodli jsme se zabrousit i mimo (jindy výhodné) dealy na Bookingu. Po delším pátrání jsme měli jasno, budeme bydlet v kempu. 

Klasický stan by vyšel na 54 dolarů za noc pro dvě osoby, ale museli bychom si ho na předražené Havaji pořídit, a stejně tak karimatky a další vybavení, které bychom následně stejně dál vézt nemohli. Vedro bylo dostatečné, aby nebylo třeba spacáků, nicméně zem byla na kempovacím prostoru jak z betonu. Stanovat na 10 nocí jsme prostě nechtěli ani na Havaji. Zvolili jsme si tedy tentalon, speciální napevno postavený stan s postelí.

Varianta úplné kempovací chatky by se nám stoprocentně nevyplatila. Noc v ní stojí 1600 dolarů, a to je i pro plnou kapacitu deseti lidí pořád dražší než zmíněný tentalon. Za 10 nocí v tentalonu jsme po přičtení všech poplatků dali nakonec šílených 1700 dolarů. Daně a dýška nad rámec uvedené částky nás konec konců rozčilují při každém pobytu v USA. Při objednávce nikdy přesně nevíš kolik budeš platit, astronomické spropitné je často absolutně bez zásluhy a už před jeho přičtením je všechno třikrát dražší než v ČR. 

Zrádná dýška a daně 

Spropitné se očekává kolem 20 procent. Celkem standardní jídlo bez pití stojí třeba 20 dolarů, ale v reálu zaplatíš 25 dolarů (z toho 1 dolar daň a 4 dolary spropitné). Zkrátka a dobře, pod 500 korun se nenajíš ani na obrubníku jídlem z food trucku. Dobrým trikem je objednat si jídlo napůl. Američani mají obrovské porce, často nám to plnohodnotně stačilo pro oba. Navíc jsme aspoň nebyli zklamaní dvojnásob, když jídlo nebylo dobré.

Pochopitelně jsme chtěli ušetřit vařením si v kempu, ale možnosti byly zatraceně omezené. Museli jsme si koupit kelímky, prkénko, talíře i příbory. A k našemu nemalému překvapení pak byly předražené i suroviny v obchoďáku. Jedli jsme tedy maximálně dvakrát denně. Ráno svépomocí velkou porci vajíček a fazolí nebo jogurtu s ovocem v kempu a večer většinou někde z food trucku. Taky jsme hodně omezili alkohol. Pivo se ti za 10 dolarů pít už skoro ani nechce. Obstojné červené víno se dalo sehnat i za 6 dolarů.

Mobilita jako základ všeho

V Americe se bez auta obejdeš asi jen v New Yorku. Pokud se nejedete válet do resortu, jsme přesvědčeni, že by byl váš výlet bez auta na Havaj zbytečný. Hromadná doprava tu téměř není a ideální není ani skútr. Někde by na přesuny určitě stačil, ale jet s ním například Road to Hana je totální sebevražda. 

V tomto hodně pomohl kolega z práce. Poradil nám mobilní aplikaci Turo na sdílení aut, která má výrazně nižší ceny aut. Auto si proste půjčíš od místního obyvatele. Původně jsme plánovali skútr za 70 dolarů na den, díky Turo jsme si ovšem mohli za stejnou částku dovolit aspoň to nejhorší auto, které tam bylo. A protože Ondrovi na komfortní jízdě hodně záleží, půjčili jsme si silný kabriolet. Ten rozdíl v pohodlí (a Ondrově radosti) za příplatek 20 dolarů denně určitě stál. 

Veřejné poplatky

Téměř všechna parkoviště (i u pláží) jsou na Mauí neplacená, což bylo příjemné. Problém zaparkovat jsme měli jen občas v Lahaině. Autem z aplikace jsme mohli volně i po dálnici. Na Oahu to bylo s parkováním o dost náročnější. Na Waikiki to stálo na den od 30 dolarů výše. Auto jsme si proto z Turo půjčili jen na dva dny a pak si ještě jednou půjčili auto přes Hui car sharing. Ti mají volně zaparkovaná auta po městě se zaplaceným parkováním. Přes aplikaci si ho půjčíte na požadovaný počet hodin a vrátit ho musíte na totéž místo.

Road to Hana na Mauí byla zdarma. Poplatek jsme platili jen při vstupu do Národního parku Haleakala. Tam si lze koupit třídenní vstup za 30 dolarů pro auto, nebo roční vstup do tří parků za 55 dolarů. Ten se vám vyplatí, pokud budete cestovat i na Big Island. Vstup na tři dny vám stačí na opakované vyjetí vrcholu sopky Haleakala a doporučujeme to využít i na vstup do parku z druhé strany u parkingu Ohe’o Gulch. Tam je úžasný Pipiwai trail a bez vstupenky tam nezaparkujete.

Sečteno podtrženo, chystáte-li se na Havaj, připravte si slušně nadupané konto.